Spolupráce
Virus HPV patří mezi nejčastější sexuálně přenosné infekce. Během života se s některým z jeho typů setká velká část populace. Ve většině případů infekce HPV sama odezní bez následků, pokud ale v organismu přetrvává, může po letech vést až ke vzniku některých nádorových onemocnění (především k rakovině děložního hrdla nebo hlavy a krku). HPV se přitom může přenášet i bez příznaků, takže člověk nemusí o své infekci vůbec vědět. Právě proto má význam prevence i včasné odhalení případných změn.
Česká republika chce výrazně urychlit cestu k eliminaci karcinomu děložního hrdla a současně snížit zátěž dalších nádorových onemocnění způsobených HPV. K tomu má přispět Národní strategie zrychlení eliminace nádorů způsobených HPV 2026–2030, která je v současnosti ve finální fázi přípravy. Strategie propojuje dosud jednotlivě využívané nástroje prevence a péče – od zvyšování zdravotní gramotnosti a proočkovanosti přes screening a včasný záchyt až po diagnostiku, léčbu, práci s daty a koordinované řízení. Jejím cílem je zrychlit naplňování mezinárodních eliminačních cílů a současně omezovat regionální a genderové nerovnosti v prevenci.
„Česká republika má k dispozici účinné nástroje, jak nádorům způsobeným HPV předcházet. Nestačí ale tyto nástroje pouze mít – potřebujeme, aby je lidé skutečně využívali a aby byly jednotlivé části prevence a péče dobře propojené. Národní strategie proto spojuje očkování, screening, včasný záchyt, léčbu, komunikaci a práci s daty do jednoho rámce. Naším cílem je výrazně urychlit cestu k eliminaci karcinomu děložního hrdla a současně snížit zátěž dalších nádorů způsobených HPV,“ říká MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Dle MUDr. Blanky Hynkové se před dosažením 50 let věku genitální HPV infekce objeví přibližně u 80 % žen a nejméně u 50 % mužů. Pokud infekce spontánně nevymizí, jak se děje ve většině případů, může být později příčinou závažných onemocnění. Lidských papilomavirů existuje více než 100 typů, přičemž přibližně 40 z nich má význam pro naše zdraví. Vysoce rizikové typy tohoto viru jsou spojovány především s rakovinou děložního čípku, ale také s nádory pochvy, penisu, análního otvoru a oblasti hlavy a krku. Nízce rizikové typy mohou způsobovat například genitální kondylomata.
Prevence proto nespočívá pouze v očkování proti onemocněním HPV, ale také v pravidelných gynekologických prohlídkách a screeningu. V České republice je HPV testování součástí prevence i následného vyšetření při abnormálním cytologickém nálezu. Očkování proti HPV je v Česku dostupné již 20 let, od roku 2006. Každý rok v České republice onemocní rakovinou děložního hrdla přibližně 750 žen a téměř 260 žen na toto onemocnění zemře. Právě kombinace očkování, pravidelných kontrol a včasného záchytu představuje základ prevence.
Virus HPV se přenáší pohlavním stykem i pouhým kontaktem s kůží a sliznicemi a způsobuje zdravotní komplikace oběma pohlavím. Přesto o něm většina české populace nemá povědomí. Podle průzkumu provedeného společností ResSOLUTION na reprezentativním vzorku 1032 respondentů internetové populace ČR ve věku 15 a více let ví o existenci HPV pouhých 32,8 % respondentů, a to zejména ženy. Oproti výzkumu v roce 2024 vzrostlo povědomí téměř o 2 %. Znalost možnosti očkování je sice vyšší (56,9 % dotázaných o očkování ví), mezi pohlavími a věkovými skupinami však panují propastné rozdíly. Výsledky šetření na vzorku více než tisíce respondentů ukazují zásadní nepoměr mezi informovaností mužů a žen.
Podobná situace panuje také u povědomí o prevenci. O existenci vakcíny proti HPV sice ví 56,9 % populace, výraznou zásluhu na tom však opět mají ženy (70,7 %). Mezi lidmi, kteří vědí o možnosti očkování proti HPV, drtivá většina (81,3 %) ví, že toto očkování je pro dívky i chlapce ve věku 11–15 let plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Že se lze očkovat také v dospělosti, ví 60,9 % dotázaných. I v tomto ohledu mají ženy vyšší povědomí než muži. V dospělosti se mohou nechat očkovat ženy i muži. Nová strategie proto cílí také na ty, kdo z různých důvodů nestihli podstoupit očkování ve věku 15–26 let.
Povědomí o HPV výrazně roste se vzděláním i s velikostí místa bydliště. O očkování se lidé dozvídají od přátel, ale častěji čerpají informace z médií, ze sociálních sítí nebo od gynekologa. Vzrostl také počet respondentů, kteří se o očkování dozvěděli ve škole. Více než polovina dotázaných rodičů (přes 50 %) by navíc souhlasila s tím, aby děti ve školách očkoval lékařský tým.
„Klíčovými aktéry v rozhodování o očkování proti HPV jsou samotní dospívající a jejich rodiče, přičemž významnou podpůrnou roli sehrávají pediatři a další lékaři. Z hlediska naší strategie je proto stěžejní zacílit komunikaci primárně na rodiče,“ říká socioložka Lucie Vlčková z ResSOLUTION Group.
Právě na prevenci a informovanost o gynekologických nádorových onemocněních upozorňuje World GO Day – Světový den onkogynekologických diagnóz, který se každoročně koná 20. září. Za jeho vznikem stojí iniciativa evropských pacientských organizací a odborníků v oblasti onkogynekologie ESGO ENGAGe, která se postupně rozšířila do celého světa. Cílem je zvyšovat povědomí o gynekologických nádorech, podporovat prevenci i pacientky s tímto onemocněním a připomínat význam jeho včasného rozpoznání. Fialová barva je symbolem gynekologických nádorových onemocnění a upozorňuje na potřebu větší informovanosti o této problematice. Význam prevence, informovanosti a podpory lidí, kteří se s gynekologickým nádorovým onemocněním potýkají, si připomínáme po celý měsíc, a proto je září označováno jako „fialové“.