Spolupráce
Pro zhruba čtvrtinu (24 %) neabstinujících Čechů je léto obdobím, kdy častěji sahají po alkoholu, přičemž 4 % ve výzkumu odpověděla, že ho pijí výrazně více než ve zbytku roku a 20 % uvedlo možnost „spíše více“. Více než polovina ho pije zhruba stejně jako jindy a necelá čtvrtina (24 %) méně. Poměrně překvapivý závěr přináší srovnání mužů a žen: těch, kteří v létě navyšují konzumaci alkoholu, je totiž v obou skupinách podobně, mezi ženami dokonce nepatrně více (25 % oproti 22 % mužů). Muži pak většinově (a častěji než ženy) pijí alkohol v létě přibližně ve stejné míře jako jindy (57 % oproti 48 % žen).
Zajímavý je i pohled na data přes jednotlivé věkové skupiny. Více než obvykle v létě pijí alkohol hlavně mladí do 34 let, odpovědělo jich tak 40 %. Ve starších skupinách nad 35 let pak více než polovina dotázaných své návyky v létě nemění, což zhruba odpovídá výsledkům za celý vzorek. Procento mladých, na jejichž konzumaci alkoholu léto nemá vliv, je oproti celkovému vzorku nižší (41 % vs. 52 %). A jak už z těchto dat logicky vyplývá, nejčastějšími „omezovači“ pití alkoholu v létě jsou nejstarší respondenti nad 55 let, v této skupině jich je třetina, oproti mladším, kde jich je zhruba pětina.
Pokud se na data podíváme také přes skupiny konzumentů alkoholu, pak vidíme, že okolo 30 % častých konzumentů (kterými se rozumí ti, kteří alkohol pijí v průběhu roku alespoň 2x týdně) v létě ještě „přitvrzuje“. Ve skupině dotázaných, kteří obvykle pijí jednou týdně až jednou za 14 dní, je tato tendence o něco nižší, je jich 26 %. Pro vyloženě sváteční pijany léto nepředstavuje větší lákadlo k alkoholu, více ho pije jen 17 % z nich.
U tohoto tématu by se možná nabízela i myšlenka, že například účastníci Suchýho února (měsíce bez alkoholu) budou mít nižší tendenci v létě sklouznout k častějšímu pití alkoholu. A podle dat je tomu skutečně tak: 39 % letošních účastníků výzvy uvedlo, že v létě spíš pijí alkohol méně než ve zbytku roku, což je o 19 procentních bodů více než v případě těch, kteří se o únorovou výzvu letos ani nepokoušeli.
Nejčastější motivací pro zvýšenou konzumaci alkoholu v létě (u těch, kteří uvedli, že v létě pijí více než ve zbytku roku) je nepřekvapivě více příležitostí – grilování, letní akce, dovolená a podobně (uvedlo je 67 % dotázaných). 47 % si dále myslí, že k pití alkoholu letní atmosféra vyloženě vybízí, poměrně vysoké procento (42 %) ale pije v horku alkohol „jen“ na osvěžení. Pro necelé dvě pětiny představují motivaci k častějšímu pití letní drinky.
Ženy spojují vyšší letní konzumaci alkoholu výrazně častěji s oblibou letních drinků. Muži jsou v létě zase výrazně častějšími konzumenty alkoholu „na osvěžení“ a ve větší míře také pijí víc kvůli letní atmosféře.
„V Česku je alkohol stále velmi silně součástí společenského života, takže není překvapivé, že s letními festivaly, dovolenými, grilováním a dalšími příležitostmi jeho konzumace u části lidí roste. Zároveň ale vidíme, že se vztah k alkoholu postupně mění. Nejen u nás, ale celosvětově lidé více přemýšlejí o tom, kolik a kdy pijí, a stále častěji volí nealkoholické alternativy. Podle IWSR klesá globální spotřeba alkoholických nápojů už třetím rokem, zatímco nealkoholické kategorie rostou. To je důležitý signál pro celou společnost i výrobce nápojů. Lidé nechtějí nutně přestat pít úplně – chtějí mít větší možnost volby. A kvalitní nealkoholické varianty oblíbených letních drinků jim umožňují užít si společenskou atmosféru, osvěžení i chuť bez toho, aby alkohol byl automatickou součástí každé příležitosti,“ říká Petr Freimann, spoluzakladatel kampaně Suchej únor.