.jpg)
České publikum k filmovým pokračováním přistupuje spíše zdrženlivě. Pozitivně je vnímá jen třetina: 17 % se na ně těší, 18 % většinou lákají. Polovina (52 %) je zdrženlivější a své hodnocení odvíjí od konkrétního filmu. Vyloženě negativní postoj deklaruje 8 %.
O kvalitě filmových pokračování mají pochybnosti více než tři čtvrtiny Čechů: podle 77 % se jen zřídkakdy vyrovnají originálu. Podobný podíl (74 %) takové filmy považuje spíš za marketingový produkt než za kreativní počin. Názor, že by měl filmový průmysl více investovat do nových příběhů místo pokračování úspěšných filmů, pak sdílí přes dvě třetiny Čechů (68 %).

Mezi mladými diváky ve věku 15 až 34 let je oproti běžné populaci vyšší zastoupení těch, kteří se na filmová pokračování dívají přívětivě: dohromady 46 % – mezi lidmi staršími 55 let je pro srovnání dohromady pouze 23 %. Necelá čtvrtina mladých (24 %) se na filmová pokračování aktivně těší a 22 % uznává, že je většinou lákají. Nejsilnější kritika naopak zaznívá od střední generace 35–54 let, která nejčastěji tvrdí, že pokračování málokdy dosahují kvality originálu a že by měl filmový průmysl více investovat do nových příběhů.
Návraty slavných filmových značek obvykle provází jedna otázka: vrátí se i původní herci? Více než třetinu (36 %) Čechů nové pokračování bez původních hlavních představitelů vůbec neláká, u mladých diváků je tento podíl ještě vyšší (43 %). Polovina Čechů uvádí, že známé tváře v hlavních rolích považuje za podstatné, ale dokáže přijmout i nové obsazení. Jen malé části publika na hereckém obsazení nezáleží (4 %) nebo jim výměna herců vyhovuje (3 %).
Co ale s tím, když se původní herec nemůže nebo nechce do pokračování vrátit? Nejpreferovanější možností je vepsat odchod postavy do příběhu a její nepřítomnost dějově vysvětlit (34 %). Pětina Čechů (20 %) za nejlepší postup považuje přeobsazení role novým hercem. Podle 14 % by se ale bez původního obsazení pokračování vůbec nemělo točit. Moderní technologie zatím české diváky příliš nepřesvědčily. Pouhých 5 % respondentů by uvítalo využití digitálních technologií či AI k obnovení podoby herce.
Výzkum realizovala agentura ResSOLUTION Group na vzorku 1011 respondentů české internetové populace ve věku 15 a více let z National Sample CZ.
Zajímají vás širší postoje Čechů k filmům a kultuře? Ucelený report Kulturní Česko vydaný agenturou ResSOLUTION Group v roce 2025 shrnuje postoj Čechů k pěti hlavním oblastem umění a kultury: čtení a knihám, muzeím, hudbě, divadlu a filmu. Kompletní výsledky výzkumu jsou k dispozici zde.